Končím s drogami I.
Napadlo Vás, že titulek je clickbait? Ani náhodou. Řeč bude o skutečně hodně tvrdých drogách tohoto století, a o mojí cestě, jak s nim skoncovat, či je konečně udržet na uzdě.
Zhruba před půl rokem jsem publikoval článek o digitálním detoxu na táboře:
Fitnesator
Ve zkratce, popisuji tam očistu ducha a mozku při digitálním detoxu od chytrých zařízení, zejména prodloužené ruky, mobilního telefonu.
Od té doby ve mně uzrálo rozhodnutí, které jsem nastínil už v závěru zmíněného článku, a to DOWNGRADE TELEFONU. Posledních pár let mám iPhone, model vlastně není důležitý, jde o to, že je to SMARTphone.
Pojďme ale mojí cestu vedoucí k tomuto rozhodnutí uvést trochu do kontextu. Během svého krátkého detoxu jsem se potýkal reálně s abstinečními příznaky a uvědomil si tak naplno svou drogovou závislost. Drogou je smartphone a primárně jeho aplikační nadstavba v podobě "scrollovacích aplikacích" (zprávy, instagramy, facebooky, reddity, e-maily, tiktoky, twittery, sami si dosaďte...).
Trocha drogové teorie
Drogová závislost obecně má dle [1] tyto fáze:
- Experimentální
- Sociální užívání
- Každodenní užívání
- Užívání k dosažení normálu
- Vyléčení
Odjakživa jsem byl ten typ technologického fandy, který si musel každý svůj (hloupý) telefon softwarově osahat do každého zákoutí jeho nastavení. Tuto fázi můžeme brát jako experimentální. Vyznačuje se také tím, že nám stačí malá dávky drogy. Smartphony chodily po houbách či byli čerstvě v plenkách a nikdo netušil, co dobrého a méně dobrého nám přinesou.
Sociální užívání pro mě přišlo s dobou, kdy telefon měla většina mých vrstevníků, dalo se s kým si psát, volat a hlavně prozvánět (kdo nepamatuje, prozvonění se používalo pro takové poťouchnutí ve smyslu "myslím, na tebe" nebo "reaguj na zprávy"). Už tehdy člověk kontroloval telefon, jestli tam nemá zprávu, zmeškané volání či zmíněné prozvonění. Už tehdy tedy mozek očekával, že by mohlo v mobilu přistát nějaké oznámení.
S nástupem mobilů s nějakými aplikacemi, přehrávačem hudby, hrami atd., a vůbec se smartphony jsme se velmi rychle dostali do fáze každodenního užívání a užívání k dosažení normálu. Je až s podivem, jak rychle se denní užívání stalo normou, nad kterou se málokdo pozastaví.
Pro závislost na mobilním telefonu se vžilo označení NOMOFOBIA (No mobile phobia) [2], a i navzdory tomu, že je to již je nějaký čas jasně pojmenováná hrozba, nemám dojem, že by ve společnosti toto téma výrazně rezonovalo.
Nicméně nemusíte ani moc googlit a naleznete x článků na toto téma i s tipy jako s nomofobií bojovat:
Nejvíc mě pobavil článek Alzy a jejich dobře cílená reklama:
Optikou návyků
Když nebudeme tak přísní, můžeme závislost na mobilním telefonu pojmenovat i jako špatný návyk, zlozvyk. Návyk je automatizované chování, které jsme si osvojili pravidelnou opakovanou činností a které se tak stává součástí denního způsobu života (a tedy z jisté perspektivy závislostí).
Jsem ten, co nezůstane po otevření čokolády u jednoho čtverečku. Nic proti kvalitní čokoládě. Vezmu jiný příklad. Pokud chci mít jistotu, že nebudu konzumovat junk-food, tak si ho nekoupím. Tedy, ve jménu "atomových návyků", návod, jak prolomit zlozvyk, je: udělat ho v první řadě NEVIDITELNÝ, dále pak NEATRAKTIVNÍ, OBTÍŽNÝ A NEUSPOKOJIVÝ.
Pokusy&omyly
Již po přečtení knihy Atomové návyky a Digitální minimalismus v roce 2020 jsem zahájil tažení proti svému mobilnímu telefonu. Byla to poměrně dlouhá cesta, hodně načtených tipů, spousta pokusů a omylů, jak osekat chapadla této závislosti, zejména pak tyto:
1) Vypnutí zvuků.
2) Vypnutí vibračních notifikací.
3) Vypnutí notifikací v Oznamovacím centru a bannerech.
4) Vypnutí notifikací ve formě odznaku (čísilko znamenající kolik toho máte nového).
5) Smazání aplikací FB/Insta/Twitter.
6) Experimenty s režimy nerušit, focus, klidový režim apod.
7) Režim letadlo.
8) Telefon zahozený kdesi v koutě.
Celou dobu jsem si myslel, že jdu po správné cestě. Byla to však past. Vždy se našla skulinka, jak začít scrollovat a nežít. Například vypnutí všech typů notifikací u WA a Messangeru bylo nakonec kontraproduktivní, protože jsem začal sám aktivně kontrolovat "jestli mi náhodou někdo nepsal". Smazání aplikace Twitteru vedlo k tomu, že jsem pro přístup použil prohlížeč atd.
Dopaminová "malá domů"
Možná jsem jen jedinec se slabou vůlí. Možná všichni jsme. Možná (a to s pravděpodobností hraničící s jistotou) - mobilní telefony a zejména software (aplikace) vyvíjejí mnohem větší mozky než jsme my a moc dobře vědí co dělají. Dobrým filmovým otvírákem na toto téma je netlixové Social dilema.
Nová média České televize
V našich luzích se na to snažil navázat film Dopamin: mobilní zombie - bohužel nebyl zatím realizován, ale samotný trailer řekne více než tisíc slov:
Během psaní tohoto článku jsem narazil na další zajímavou knihu, která rozšířila jednak mojí virtuální knihovničku, a také uvědomění si, proč jsem kontroloval (očekával) zprávy na WA, Messangeru atd. Jde o knihu Instamozek.
Ústředním tématem knihy je diametrálně odlišné okolní prostředí "tehdy" a "nyní" a stále "stejný" mozek. Za "tehdy" si dosaďme stovky a tisíce let nazpět. Příkladem budiž fenomén information seeking. To je lidská vlastnost daná touhou po nových informacích. To mělo tehdy svůj obrovský význam, protože vědomost zvyšovala naši šanci na přežití. Nyní jsme však prostřednictvím mobilu spojení s nekonečnem informací, které jsou z 99,9 % redundantní, a nemají vliv na naše přežití.
Hlavním hráčem této tužby po nových informacích je zde dopamin, neuropřenašeč, který je také znám jako aktivátor systému odměny. Zajímavé je ale hlavně to, kdy se dopamin uvolňuje. Děje se tak totiž v očekávání něčeho - potravy, sexu, nových informací. A jak už jsem nastínil, mobilní telefon je bezedná studánka nových informací... Podnětem k očekávání nové informace může být zvuk smsky, notifikace, nebo čistě pohled na mobilní telefon.
A pokud k tomu přičtu to, že sociální sítě jsou schopné zasadit vaše očekávání tématicky do okruhu vašich zájmů a ještě k tomu zabrnkat na nějakou kontroverzní, či emociální notu, je vyscrollováno. Vlastně není.
Uzavřu to celé jednou citací:
Jak dokážeme pohltit co nejvíce vašeho času a vědomé pozornosti? Využíváme zranitelného místečka v lidské psychologii. Nabízíme vám dopaminový štouch.
Sean Parker, bývalý ředitel Facebooku
Světlo na konci tunelu?
Nebudu to dál protahovat. Pořídil jsem si minimalistický telefon s označením LIGHT PHONE 2 (LP2).
Během psaní toho článku jsem si uvědomil, že to, jak je designován, koreponduje s pravidly, jak se zbavit zlozvyku, tedy, učinit ho:
- Neviditelný - jedná se o telefon bez "srollovacích aplikací", pouze se základními aplikacemi (=tools=nástroji) v heslu "tools not feeds."
- Nepřitažlivý - telefon nesvítí barvami (má E-ink displej podobně jako je třeba u čteček e-knih), je pomalý, s malým displejem a už jeho marketingové heslo "designed to be used as little as possible" hovoří jasnou řečí.
- Obtížný - po přečtení a zhlédnutí recenzí se skoro bojím, zda LP2 nejde už za hranu obtížnosti, psaní zpráv zdlouhavější, přehrání písničky komplikovanější atd.
- Neuspokojivý - LP2 je nástroj primárně na telefonování a psaní zpráv, ne na uspokojení našich očekávání.
Klíčové vlastnosti
Jde o velmi malý a lehký telefon s několika málo aplikačními nástroji, které se dají spravovat přes Dashboard dostupný z prohlížeče (jiného zařízení).
HW
- Rozměry: 91 mm x 55 mm x 6.5-7.5 mm tloušťka
- OS: LightOS (modifikovaný Android)
- Konektivita: 4G LTE, Wifi, GPS
- Paměť: 1 GB DDR3 RAM / 8GB eMMC
- Battery: 500mAh
- Barva: Black/White
- Materiál: Eloxovaný hliník
- Váha: 80g
- Procesor: Qualcomm MSM8909W
- Displej: E-Ink
- SIM Card: Nano SIM
- Konektor: MicroUSB
- Jazyk: English
- Ostatní: vibrace, hlasitý odposlech, 3,5 jack
SW (TOOLS)
- Telefon (volání a zprávy)
- Budík
- Hotspot
- Hudba
- Poznámky
- Podcasty
- Kalkulačka
- Navigace
Klíčová filozofie
Během velmi dlouhého přemýšlení, zda si LP2 pořídit či ne, studováním pro a proti jsem dospěl k tomu, že mnohem víc, než telefon samotný, mi imponuje filozofie jeho výrobce. Tu vnímám v těchto bodech:
- Celý koncept, který oni nazývají "going light", tedy minimalistický telefon bez sociálních medií, clickbaitových zpráv, prohlížeče a nekonečných feedů "úzkosti".
- Udržitelnost - udržitelnost je časté greenswashingové téma. Ale způsob, jakým se oni zamýšlení nad svoji podnikatelskou stopou, mi učaroval. Jaká je reálně CO2 vyprodukované, jak je kalkulovaný carbon offset (na kterém se podílí dobrovolně kupující polovinou částky) a na co je částka použitá, jaká je opravitelnost telefonu (kde mimochodem uznávají, že to je parametr v kterém nejsou dobří a vzhlížejí k Fairphone) atd. Více zde.
- Volba peněženkou - kdo za produkt dostane zaplaceno a jestli férově, by nás mělo zajímat pokaždé, když si něco kupujeme. Je to mnohdy těžké rozklíčovat, ale po komunikaci s výrobcem jsem nabyl dojmu, že je to pro ně skutečně významné téma - více zde.
- Marketing - ač jejich náklady na marketing budou naprosto zanedbatelné v porovnání s ostatními výrobci, jejich nápaditost je obdivuhodná. Zmíním např. dobré popichování Tima Cooka (CEO Apple) - více zde.
Závěrem
Upřímně, tohle není závěr. Tento článek bude mít pokračování, přihlaste se k odběru a očekávejte novou dávku dopaminu skrze vaší e-mailovou schránku ;) Určitě bych rád poskytnul plnohodnotnou recenzi telefonu LP2. Už teď vím, že má celou řadu neduh a vlastností, které mi budou vadit, např. výdrž baterie a jsem zvědav, jak se s tím popasuji. Také mohu nabídnout papírové srovnání LP2 a dalších "hloupých"/minimalistických telefonů, které jsem v průběhu svého zájmu studoval. Zajímavá bude jistě také dlouhodobější zkušenost s LP2.
Možná by někoho mohlo napadnout, že celou problematiku dost hrotím, že využití svého mobilu má pod kontrolou, případně, že nemá problém. Možná je prostě už jen adaptovaný na diskomfort - to se dá velmi jednoduše otestovat naordinováním si digitálního detoxu. Doporučuju. Je to bolestivé, ale očistné.
Zdánlivě malá odbočka - pohrdám lidmi, kteří házejí peníze do herních automatů, protože si uvědomuji, že jsou vyrobené za jediným účelem, a to obrat člověka o peníze. Jenomže si musím sebekriticky přiznat, že celou dobu nosím jeden takový herní automat ve své kapse. Jen do něj neházím mince, ale svoji pozornost. Na to geniálně upozorňuje i marketing LP:
A já vím, že nechci progamblit čas a pozornost, kterou mohou věnovat např. svým dětem. Také jim nechci dávat sebe sama jako scrollovací vzor, protože si myslím, že jejich čistá mysl bude bohužel pro smartphony ještě úrodnější půdou, než ta moje.
Zároveň je potřeba být obezřetný, pokusit se odzoomovat a zamyslet se, zda jsme schopni nyní si uvědomit všechna rizika, jaké chování většinové společnosti přináší a zda nejde tzv. o nová cigára.
Lze celkem oprávněně namítnout, že pro downgrade nemusíte nutně pořizovat LP2. Jistěže ne. Jsou i jiné cesty. Např. vytáhnout svojí starou nokii, existují také aplikační nadstavby, které udělají z chytrého hloupý atd. Vše jsem zvažoval. Ale jak jsem nastínil, je mi velmi blízká filozofie firmy a chtěl jsem si telefonovat otestovat.
P.S. Některé odkazy mohou být affiliate (zejména ten na LP2). Pokud zvažuješ pustit kačku, roztočit kola ekonomiky a uděláš to přes můj link, bude to vítané vyrovnání energií ve vesmíru ;)
UPOZORNĚNÍ: V době testování LP2 se ukázalo, že přístroj má problém realizovat telefonní hovory v rámci sítě T-mobile, což velmi brzy LP reflektovalo i ve svém compatibility checker. S podivem je, že jsem našel uživatele, kterému pod T-mobile LP2 funguje normálně.
Přístroj tak budu testovat s O2 nebo Vodafone...
